titul-mysl-1609 Článek Myslivosti

Odpovídejte v anketě Evropská komise seznam zakázaných nepůvodních druhů již schválila, Česko jej chystá… O legislativě nepůvodních invazních druhů jsem na stránkách časopisu Myslivost informoval již mnohokráte. Obecný právní rámec EU proti šíření nepůvodních invazních druhů vstoupil v platnost již 1. ledna 2015, avšak nyní Evropská komise schválila konkrétní seznam 37 druhů živočichů a rostlin, pro které platí od 3. srpna 2016 přísná celoevropská regulace spočívající v zákazu dovozu i vývozu a v opatřeních směřujících k úplné „eradikaci“ čili vymýcení, usmrcení či zamezení rozmnožování včetně např. kastrace jedinců v soukromých chovech i zoo.

Na tento celounijní „černý seznam“ (zatím) nebyly zařazeny žádné druhy užitkové zvěře, avšak Ministerstvo životního prostředí chce připravit do konce roku 2016 novelu Zákona o ochraně přírody, která bude obsahovat mnohem větší seznamy s více než 200 invazními druhy zahrnující i ekonomicky významné druhy zvěře, stromů a ryb.

Chceme jednat společně s lesníky a rybáři na Ministerstvu životního prostředí, proto prosíme všechny čtenáře o odpověď či vyjádření názoru v připojené v anketě, abychom v přípravě našeho legislativního stanoviska mohli zohlednit názor praktických hospodářů v krajině.

Evropská komise schválila černý seznam

Od 3. 8. 2016 je účinné prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1141 ze dne 13. července 2016, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Toť citace pro laiky v nesrozumitelné „právničině“ z nového přírůstku do Úředního věstníku Evropské unie, který je obdobou Sbírky zákonů České republiky.

Nyní jednoduše, dva roky platné obecné nařízení EU proti invazním druhům, kromě jiného dává Evropské komisi přenesenou pravomoc přijímat právní akty (okamžitá nařízení závazná v celém rozsahu ve všech členských státech). Toto Evropská komise využila a nyní naplnila „černý seznam“ zakázaných nepůvodních invazních druhů. Na tento seznam Evropská komise zatím zařadila jen 23 druhů živočichů a 14 druhů rostlin, které podle vyjádření EK „svým neřízeným šířením v přírodě ohrožují evropskou biodiverzitu, ekonomiku a dokonce i lidské zdraví“.

Evropská komise bude seznam dále rozšiřovat

Na celounijní černý seznam (zatím) nebyly zařazeny žádné druhy užitkové zvěře obhospodařovatelné lovem v ČR, avšak je jisté, že Evropská komise bude tento seznam v budoucnu dále měnit a rozšiřovat. Na aktuální seznam Komise zařadila nutrii říční a mývala severního, které sice náš zákon o myslivosti nevyjmenovává přímo jako zvěř, avšak ve volné přírodě je možno je lovit podle ustanovení §14 (1) Myslivecká stráž je oprávněna f) usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí.

Zbývající dva uvedené druhy – psíka mývalovitého a norka amerického Evropská komise na seznam zatím nezařadila. Pro zajímavost lze uvést další živočichy z černého seznamu hodné zřetele, které jsou zatím rozšířené jen v jiných zemích EU – jsou to například muntžak malý (jelenovitý savec velikosti menšího srnčího původem z Číny), vrána domácí (menší vrána původem z jižní Asie), kachnice kaštanová (malá kachna původem ze severní Ameriky), ibis posvátný (brodivý pták původem z Afriky), nosál červený (medvídkovitá šelma původem z jižní Ameriky) a hned několik invazních druhů veverek. Nařízení Evropské komise včetně aktuálního seznamu invazních druhů najdete na stránkách Úředního věstníku EU: http://eur-lex.europa.eu/legal-content

MŽP připraví do konce roku novelu

Ministerstvo životního prostředí nyní píše další kapitolu v legislativě nepůvodních druhů – v návaznosti na legislativu EU chce připravit vlastní národní novelu Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: „Každý členský stát musí nařízení bezodkladně aplikovat, ale nezbytné je samozřejmě zajistit začlenění nařízení do národní legislativy, stanovení prováděcích podrobností atp. V ČR to bude zajištěno novelou zákona o ochraně přírody a krajiny a dalších souvisejících předpisů, které upřesní postup a určí podrobněji, jak a kdo bude vydávat povolení výjimek, zajišťovat kontroly i praktickou regulaci. Návrh této novely by měl vzniknout do konce letošního roku“. Tolik citace z oficiální tiskové zprávy MŽP, jejíž úplné znění je na www.mzp.cz

MŽP chce zařadit přes 200 druhů na invazní seznamy včetně muflona, siky, kamzíka, akátu, topinambury, duháka…

Ministerstvo životního prostředí připravuje avizovanou novelu na základě článku „Seznam prioritních invazních druhů pro ČR“ pracovníků Botanického ústavu Akademie věd Jana Pergla, Jiřího Sádla a dalších autorů, publikovaného v časopise Ochrana přírody 2/2016. Článek popisuje principy a metodiku, podle kterých jsou navrženy tzv. černý, šedý a varovný seznam nepůvodních druhů v ČR. Na černém seznamu, který má dále jemnější kategorizaci do tří podskupin, je nyní 78 rostlin a 39 živočichů, na šedém seznamu 47 rostlin a 16 živočichů a na varovném seznamu je 25 rostlin a 27 živočichů. Celkem je tedy navrženo na seznam 232 prioritních invazních druhů v ČR. Úplná verze článku včetně invazních seznamů je na http://neobiota.pensoft.net

Budeme trvat na jednání s MŽP

V uvedeném článku se kromě jiného uvádí: „Vzhledem k tomu, že požadavek vyšel od MŽP ČR, je navržený systém primárně určen pro posuzování rizik pro biodiverzitu a fungování ekosystémů. Nicméně zadání také znělo na systém, který bude akceptovatelný širokou škálou uživatelů z různých zájmových skupin.“

To je jistě hezké a správné předsevzetí, že má být systém široce akceptovatelný, ve skutečnosti však bohužel MŽP připravuje regulaci nepůvodních invazních druhů už delší dobu víceméně v tichosti a BEZ ÚČASTI skupin hospodařících v krajině, tedy bez myslivců, rybářů, lesníků, včelařů, ale např. i bez chovatelů exotických druhů z řad akvaristů, teraristů a papouškářů.
Ať už jsou jednotlivé druhy považovány námi či ministerstvem za méně či více invazní, je pro nás principiálně nepřijatelné, abychom se k takovéto kontroverzní a složité legislativě mohli vyjadřovat možná až někdy v rámci meziresortního připomínkového řízení. Naše zkušenosti minulých legislativních procesů totiž ukazují, že až dostane Ministerstvo zemědělství od Ministerstva životního prostředí návrh „na stůl“, zpravidla zbývá pak jen velmi malý časový prostor na naše kvalifikované připomínky. Dále máme historickou zkušenost, že někteří úředníci MŽP během legislativního procesu svádějí potřebu určitých zákazových, příkazových či regulačních ustanovení na to, že to vyžaduje EU, ale ve skutečnosti v řadě případů je to jejich iniciativa nad rámec legislativy EU.

Dejte vědět váš názor prostřednictvím ankety

U běžného informativního článku by se normálně slušelo napsat pár shrnujících řádků o každém druhu živočicha či rostliny, nad kterým visí „Damoklův meč“ nepůvodního invazního druhu. Čtenář by se pak mohl rychle zorientovat v situaci. Abych však nenarušil vypovídací schopnost ankety, a abych neovlivňoval názory myslivecké veřejnosti v odpovědích na anketní otázky, zcela záměrně zatím nebudu rozepisovat podrobnosti, přínosy či negativa jednotlivých druhů, nebudu zdůrazňovat svůj osobní názor, a ponechám následující řádky v neutrální rovině. Komentáře si nechám na příště, až anketu vyhodnotíme, s výsledky čtenáře seznámíme a samozřejmě získané informace využijeme v nadcházejících legislativních jednáních.


Odpovězte na anketu do 19. 9. 2016

Každá osoba může hlasovat jen jednou, a to jedním ze tří způsobů:


Proč je anketa důležitá a proč obsahuje i stromy a ryby?

Princip toho, že nějaká legislativa životního prostředí má vznikat na základě teoretických studií a článků, bez účasti praktických hospodářů v krajině, je špatný. Protože legislativa týkající se nepůvodních invazních druhů je mimořádně kontroverzní novinkou, potřebujeme si upřesnit přehled o názorech komunity, a to nejen myslivců, ale i rybářů a lesníků. Navíc naše obory jsou související, takže není divu, že mnoho myslivců je zároveň rybáři nebo lesníky. Vím to z vlastní zkušenosti, a jen ve svém blízkém okolí znám řadu kolegů, které baví jako mě nejen myslivost, ale i sokolnictví a rybolov.

Anketa je v rámci možností co nejjednodušší. Jistě by bylo ideální mít vědecky propracovaný, sociologicky promyšlený a statisticky dokonalý podrobný formulář, ale na to vzhledem k překotnému legislativnímu vývoji nejen není čas, ale hlavně pracné vyplnění by respondentům trvalo desítky minut, což by odradilo mnoho lidí od vyplnění. Proto je raději použita jednodušší anketa, která zabere jen pár minut času, a od které lze očekávat stovky či tisíce odpovědí reprezentující dostatečně názory naší komunity.

Jak vyplnit anketu?

Anketa k legislativě nepůvodních (invazních) druhů živočichů a rostlin významných v myslivosti, lesnictví a rybářství si klade za úkol zjistit názory zkušených i laiků na legislativní opatření u jednotlivých druhů.

Do příslušného políčka vyplňujte celá čísla jako známky ve škole od 1 do 5, kromě věku, který vyjádřete v desetiletích číslem 1 až 9. U druhů ohodnoťte podle vysvětlivek čísly 1 až 5 zvlášť opatření ve volné přírodě a zvlášť opatření v chovech s ohledem na to, že váš názor může být rozdílný na přístup k jedincům ve volné přírodě a přístup v uzavřených oborách, farmách, soukromých zahradách atd.

Pokud nevíte nebo nemáte vyhraněný názor, nechejte příslušné políčko prázdné bez čísla. Vpravo v tabulce jsou volná místa na případný doplňující komentář či názor k jednotlivým druhům.
Velmi důležité je objektivně uvést znalost druhu (jako ve škole čísly 1 až 5), tedy zda daný druh vídáváte a znáte výborně jeho vliv a rozšíření, nebo jste jej nikdy neviděli a nemáte s ním žádné znalosti a zkušenosti.

Anketa se dotazuje na několik skupin druhů živočichů a rostlin, které jsou nyní navrhovány na černý, šedý či varovný seznam nepůvodních invazních druhů ČR:

  • zvěř: muflon, jelen sika, kamzík horský, koza bezoárová a ondatra pižmová
  • živočichové, které lze lovit: nutrie říční, norek americký, mýval severní, psík mývalovitý
  • rostliny: akát, topinambur, borovice černá pravá, borovice vejmutovka, dub červený, topol kanadský, ořešák královský („vlašský ořech“), jírovec maďal („koňský kaštan“).
  • ryby: pstruh duhový, amur bílý, tolstolobik bílý, siven americký, karas stříbřitý.

Anketa se s výhledem na budoucnost dotazuje i na nepůvodní zvěř, která zatím není navrhována na invazní seznamy:

  • daněk skvrnitý, jelenec běloocasý, bažant obecný, králík divoký, krocan divoký, perlička obecná.

Aby byl statistický obraz odesílatelů úplnější, je v anketě podstatné ohodnotit vlastní aktivitu jako myslivce, lesníka či rybáře, a uvést informaci o věku v desetiletích a o okresu, ve kterém převážně působíte.

Dvacet z vás si zaslouží odměnu

Dvacet náhodně vybraných odesílatelů obdrží od ČMMJ a redakce časopisu Myslivost jako odměnu myslivecké knihy, kalendáře a jiné zajímavé předměty s mysliveckou tematikou. Anketu můžete ponechat i anonymní bez adresy, nemáte-li zájem o zaslání případné odměny. I když Vám třeba nejde o odměnu, tak vězte, že svým názorem přispíváte k tomu, abychom udrželi rozumnou legislativu, která bude prospěšná myslivosti i opravdové ochraně životního prostředí.

Táhněme za jeden provaz s rybáři, včelaři a lesníky a nepřipusťme „o nás bez nás“

V případě široce diskutované a neméně kontroverzní směrnice EU o zbraních se nám velmi vyplácí společný postup se sdružením držitelů zbraní LEX, sportovními střelci a sběrateli zbraní, na který slyšela nejen vláda, ale i Sněmovna a Senát.

V případě legislativy invazních druhů se nabízí obdobná vzájemná spolupráce mezi ČMMJ, Českým rybářským svazem, Moravským rybářským svazem, Českým svazem včelařů a SVOL (Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR). Navíc, úředníci MŽP si sami sice mohou připravit administrativní zákaz nějakého druhu a zákonodárce to pak může schválit, ale kdo bude ty invazní druhy nakonec odstraňovat z volné přírody? Úředník ministerstva nebo inspektor ČIŽP? Asi těžko. Samozřejmě, budeme to my – myslivci, rybáři, lesníci, případně zemědělci, my – praktičtí uživatelé, kteří stovky let udržitelně hospodaříme s přírodními zdroji v krajině. Jsem přesvědčen, že na naší straně myslivecká, rybářská i lesnická komunita má zájem konstruktivně pomáhat v rozumném řešení otázky nepůvodních invazních druhů. Proto, pokud se Ministerstvu životního prostředí jedná o opravdovou ochranu přírody, nemělo by naslouchat pouze teoretickým vědeckým článkům, ale mělo už dávno s námi usednout za společný jednací stůl, a vyslechnout naše argumenty a praktické zkušenosti a zapracovávat naše připomínky. Legislativa ochrany přírody šitá horkou jehlou bez spolupráce těch, kterých se to týká, totiž nikdy nemůže dobře fungovat…

Bohumil STRAKA,
předseda výboru Mezinárodní asociace pro sokolnictví IAF

PŘÍLOHY