Tisková zpráva ke stažení [PDF]

Myslivost má u nás unikátní tisíciletou tradici. Zatímco mimo středoevropský region je myslivost vnímána pouze jako lov či sport, u nás lze mysliveckou filozofii vyjádřit tak, že samo střílení myslivce nedělá. Myslivost zahrnuje řadu aktivit a tradic s lovem a péčí o zvěř spojených, zejména: chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, ochranu zvěře a jejích biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii; myslivecké zvyky a tradice jako je myslivecké odívání, používání myslivecké mluvy, dodržování myslivecké etiky, konání výřadů a výloží, pasování, lovecké troubení, myslivecké svatby a křtiny aj.

Nedávno jsem představil myslivecké komunitě návrh na „povýšení“ české myslivosti z národního kulturního dědictví na mezinárodní kulturní dědictví UNESCO, což se setkalo s velmi pozitivní odezvou.

„Již v r. 2011 jsme uspěli při velmi náročném procesu prohlášení české myslivosti národní nemateriální kulturní památkou ČR. Zúročili jsme tak zkušenosti získané při předchozí nominaci Sokolnictví. Jsme první zemí na světě, ve které se tak dostalo sto tisícům myslivců uznání za nositelství kultury na venkově. Nedávno jsem představil myslivecké komunitě návrh na „povýšení“ české myslivosti z národního kulturního dědictví na mezinárodní kulturní dědictví UNESCO, což se setkalo s velmi pozitivní odezvou,“ sdělil s uspokojením Bohumil Straka, myslivec a kandidát do Evropského parlamentu za TOP 09.

„Není bez zajímavosti, že ve většině z 6 tisíc obcí v ČR, jsou právě myslivci hlavními nositeli kultury, kteří zajišťují kulturní aktivity na venkově formou mysliveckých plesů, výstav, slavností, posvícení, dnů dětí, Hubertských zábav aj. společenských akcí,“ doplnil Straka.

Nominace na seznam UNESCO je několikaletý proces. Napřed musí „nemateriální kulturní statek“ splnit řadu podmínek, získat od státu garanci, že ho bude podporovat, a pak se musí sepsat náročná dokumentace k nominaci. Ta musí být zcela perfektní nejen po věcné, ale i technické stránce a musí obsahovat důkazy pro naprosté ujištění komise UNESCO, že zápis je opodstatněný.

„Protože společná nominace více zemí má daleko větší šanci na úspěch, již několik let vyjednávám s kolegy v kulturně blízkém Slovensku, Rakousku, Maďarsku a Německu, aby se připojili k mezinárodní nominaci středoevropské myslivosti na seznam UNESCO, aby po vzoru sokolnictví i myslivost získala mezinárodní uznání. Chceme tradiční myslivost – udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí – zachovat v novém tisíciletí i pro další generace,“ uzavřel Straka.

Jižní Morava je neobyčejně bohatá na kulturní památky. Z tuctu položek, které má ČR na seznamu UNESCO, se nachází hned dvě v Jihomoravském kraji: Lednicko-Valtický areál (1996) a brněnská vila Tugendhat (2001). A ještě bohatší je náš kraj na kulturní tradice. Není divu, že ze čtyř kulturních statků České republiky, které jsou na seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO, se provozují na jižní Moravě tři: Slovácký verbuňk (2008), Sokolnictví (2010) a Jízda králů na Slovácku (2011).

Oficiální zdroje informací jsou ke stažení zde:

Fotogalerie z dnešní tiskové konference